Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Žádná tragédie.Nikdo neumřel.Jen jsme si zvolili nového prezidenta.

5. 02. 2013 13:17:52
Tak stroze by se dala charakterizovat historicky první přímá volba prezidenta České republiky. Teda až na to, že to vlastně tragédie byla, a že mi u ní umřelo více mozkových buněk než při sledování Ordinace v růžové zahradě.

Jak to všechno začalo?

Mediální kampaň nám představila dvě charismatické osobnosti. Jednou z nich byl bezbarvý senilní stařec schopný podepsat cokoliv, co mu vláda podstrčí a druhou byl vulgární incestní alkoholik napojený na českou mafiánskou mašinerii. To jsem ale trochu předběhl. Pravděpodobně si je lépe pamatujete jako poctivého, slušného, nestranného a hodného pankáče a jako rebelujícího a sečtělého odpůrce stávajícímu establishmentu. A možná si ještě živě pamatujete na směšné polarizování národa v podobě fanatických plackonosičů „volím Karla“, rádoby umělců vytvářejících opravdu nekonveční hity, či hrdých českých nacionalistů budujících si dobrovolně kult Beneše – jednoho z mnoha, kteří si to opravdu nezaslouží.

Tahle mediální masáž pak zapříčinila několik věcí. Jednou z nich bylo logické a přirozené rozdělení národa na ty, kteří milují a volí Karla, na ty, kteří, kteří milují a volí Miloše, na ty kteří nevolí a na ty, kteří zdlouhavě a kriticky váhají, kdo je vlastně to bájné menší zlo.

Druhou podstatnou věcí byl souboj osobností, který byl posléze nahrazen soubojem sponzorů a volebních týmů. Miloš Zeman začal vést pro něj typickou lživou a agresivní kampaň. V českém národě švejků však byla pro svou lidovost a přirozenost přijata velkoryse. Karel Schwarzenberg naopak zvolil strategii jinou. Obklopil se mladými lidmi, kteří z něj udělali simulakrum - pojem, který je dnes, díky Janu Čulíkovi z Britských listů a Václavu Bělohradském, populárním označením mediálního paobrazu. Schwarzenberg tedy nejenže neútočil tam, kde měl, ale zapomněl se bránit i tam, kde musel. A tak se stalo, co se stát muselo. Zatímco jeden lhal, druhý spal.

V neposlední řadě musím zmínit aspekt boje levice a pravice. Rétorický Zeman si uvědomil, že jako osobnost nemá moc šancí ani on, ani jeho huhlající sok. Navíc oběma docházelo, že by se souboj sponzorů a volebních týmů mohl jednoduše provalit, a promyšleně proto atakovali nejnižší lidské pudy – vytvořili dvacetiletou praxí prověřený souboj levice a pravice. V tomto souboji Zeman usilovně přesvědčoval natrvdlé novináře, že on je ten nejlevicovější kandidát a že to myslí s důchodci upřímně. A než se stihl Schwarzenberg vykoktat, objevil se na scéně, dosud v nejvyšší komnatě zamčený, Kalousek, uvědomující si popularitu pravice, aby označil svého kandidáta za ještě levicovějšího. A tak se stalo, co se stát muselo. Boj se přesunul ze sociálních sítí ovládaných Karlem do sociálních jistot ovládaných Milošem.

Jak to všechno pokračuje?

Stejně hystericky a trapně, jak to začalo. Zatímco jedni pořádají smuteční obřady a plánují svou emigraci, druzí popíjejí slivovici a radují se, že ta prohnaná láska a pravda na našem státním znaku konečně zvítězila nad lží a nenávistí.

A tak se stalo, co se stát nemělo. Rozdělená společnost nepochopila smysl demokracie v jejím hlavním principu, a to v podřízení se menšiny většině. Budoucnost našeho národa začala zakládat stránky typu „Miloš Zeman není můj prezident“ a studenti se tak opět ukázali jako děti, kterým někdo sebral oblíbený dudlík. A zatímco ti bohatší, mladší a vzdělanější pláčou, nejlepší ministr financí již přemýšlí, jak využít obliby svého bezbarvého senilního staříka dřív, než bude pozdě. Na druhé straně se zase spousta voličů těší na větší sociální jistoty, boj proti korupci a definitivní zastavení této zlé vlády zapomínajíc přitom na to, že prezidentský mandát končí přesně tam, kde začíná – a to u slibů.

Jak to všechno skončí?

Možná by bylo nejvhodnější, zeptat se Miroslava Šloufa, nejpopulárnějšího českého věštce, kterému se podařilo předpovědět Zemanův návrat ve velkém. Buďme ale objektivní a zeptejme se českých politologů, kteří se již pomalu předhání v nejbizardnější predikcích budoucího vývoje. Navzdory Šloufovi, politologům i očekávání českého obyvatelstva se však nestane vůbec nic. Milošovci budou tvrdit, že to mohlo být horší a Karlovci zase, že to mohlo být lepší. Nic víc, nic míň. Pozornost českého národa se přesune opět ke starým ověřeným praktikám, které je dle mého názoru netřeba jmenovat. Probudí je pravděpodobně až další přímé prezidentské volby, ve kterých už bude jasno, co prezident smí a co ne a co od prezidenta vlastně chceme. Mezitím prospíme další parlamentní volby, ve kterých se rozhoduje o těch důležitějších věcech, studenti stihnou odsoudit TOP09 za školné a intelektuálové zase Zemana za krytí korupčníků. Závěrem je třeba si zopakovat, že vlastně nikdo neumírá - jen jsme si zvolili nového prezidenta. Jak moc veký přínost to je pro Českou republiku ukáže až čas...

Autor: David Lacko | úterý 5.2.2013 13:17 | karma článku: 17.84 | přečteno: 960x

Další články blogera

David Lacko

Altruismus: Proč si pomáháme?

Co nás vede k tomu, abychom si pomáhali? Proč někdy pomůžeme a jindy ne? Je náš altruismus motivován egoismem? Mohou jednat altruisticky také zvířata? A existuje vůbec neegoistický altruismus?

10.2.2016 v 19:04 | Karma článku: 8.99 | Přečteno: 265 |

David Lacko

Skupinová polarizace: Proč se společnost radikalizuje?

Populárně-naučný článek z oblasti psychologie týkající se jevu skupinové polarizace nejenom v kontextu aktuální migrační krize, který se snaží zodpovědět na otázku, proč má společnost a společenská diskuze tendenci se polarizovat.

9.2.2016 v 10:38 | Karma článku: 8.94 | Přečteno: 338 |

David Lacko

Luciferův efekt: Proč se z dobrých lidí stávají lidé zlí?

Zlo vídáme všude, kde se podíváme. Lidská historie je ho plná. A dějiny minulého století zvláště – a upřímně, ani 21. století nemá nakročeno nejlépe.

13.7.2015 v 19:37 | Karma článku: 19.78 | Přečteno: 1120 |

David Lacko

Poslušnost vůči autoritě: Proč lidé zabíjejí na rozkaz?

Lidská historie je plná příkladů, kdy slušní, normální a povětšinou i hodní lidé zabijí někoho jiného.

11.7.2015 v 9:31 | Karma článku: 11.84 | Přečteno: 446 |

Další články z rubriky Politika

Jan Dvořák

Zvrhlá šéfová z německé kontrarozvědky likviduje uprchlické aktivisty – bylo v televizi

Byla to souhra náhod, že když jsem ve čtvrtek po půl sedmé večer přepnul z televizní stanice, která vysílala další premiérový díl KOBRY 11, na Čtyřiadvacítku, že tam také byla řeč o teroristickém útoku.

18.8.2017 v 9:45 | Karma článku: 26.75 | Přečteno: 850 | Diskuse

Pavol Lukša

Zaorálkovi oranžoví kostlivci

Nastalo předvolební účtování, a tak se diskutuje to či ono, hlavně, když se takzvaná kauza nedotkne nás.

18.8.2017 v 9:24 | Karma článku: 20.35 | Přečteno: 407 | Diskuse

Milena Zelenková

Jak se prezidentští kandidáti snaží vypořádat s horkým bramborem Babišem

Aby si to s částí voličů nerozházeli, všichni by ho jako premiéra jmenovali i v případě trestního stíhání. Ovšem pan Horáček by mu, cituji z tisku: "V rámci svých pravomocí jeho plány důsledně a energicky hatil". Nej blábol dne.

18.8.2017 v 8:54 | Karma článku: 17.69 | Přečteno: 1214 | Diskuse

Martin Braun

Občané České republiky, můžete být v klidu...tak pravil ministr Chovanec.

A co říká on to přece musí být pravda. Není důvod se znepokojovat, Ministerstvo vnitra ani tajné služby nemají žádnou informaci, že by České republice cokoliv hrozilo.

18.8.2017 v 8:30 | Karma článku: 25.54 | Přečteno: 870 | Diskuse

Jan Bartoň

Evropa pláče – i vlastní vinou

Poslední teroristické útoky ve Španělsku jen podtrhly celkovou atmosféru obav z terorismu v Evropě. Teroristé zatím „řádí“ jen v západní Evropě. Mají tam zřejmě lepší „krytí“.

18.8.2017 v 8:17 | Karma článku: 32.92 | Přečteno: 1113 | Diskuse
Počet článků 22 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1306


Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.