Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé si nejsou rovni. Rovnost neexistuje. Díkybohu.

30. 08. 2013 17:01:01
"A každý, kdo káže opak, je buď hlupákem, demagogickým populistou, osvíceným idealistou nebo naivním filozofem..."

Genetické předpoklady, biologické znaky, sociální prostředí, individuální aspirace, vlohy, inteligence, zkušenosti aj. To jsou všechno aspekty určující jakýsi lidský kapitál, který je naprosto individuální a originální. Na světě neexistuje jeden člověk, který by se rovnal druhému. Nerovnost je něco, co je nejenom naprosto přirozeným stavem, nýbrž i něco, co pohání společnost vpřed.

Začněme třeba u zvířat, neb lidé velmi rádi zapomínají na to, že jsou stále specifickým typem zvířete. Veškerý základní princip evoluce – selektivita - , který je zároveň hlavní premisou vývoje, si zakládá na nerovnosti, protože rovnost se dá lehce chápat jako stagnace, konec vývoje, cestu, po které nemá smysl jít dál, jelikož není jak. Silnější, resp. lépe adaptabilnější druh přežil – vyvinul se. Slabší vyhynul. Souboj mezi druhy nicméně neprobíhal pouze na rovině otevřeného závodu ve zbrojení, nýbrž i v rovině vnitřní, během které se utvářel poklad každého úspěšného druhu – jeho genofond. Člověk, specifický typ zvířete, však obrátil veškeré tehda konvenční metody vývoje. Nejenže se jeho hlavní zbraní stala inteligence, ale dobrovolně si postupně deformoval svůj poklad. A právě tehdy se vytvořil jeden z mnoha aspektů lidskosti – nazvěme jej třeba sociální solidaritou. Slabší a neschopní jedinci tak přežívali a rozmnožovali se. Otázka, zdali se takováhle lidskost může stát naší hlavní slabostí, není na místě, protože by nabádala k zapření veškerého našeho kulturního dědictví. Humanismus vyvrcholený v něco, co postmoderní společnost často charakterizuje pseudohumanismem, je cesta, kterou jsme si vybrali již několik tisíc let zpátky. Bohužel tenhle pseudohumanismus namísto pocitu solidarity vytváří iluzi rovnosti.

Jednička se nerovná dvojce. Chytrý člověk se nerovná hlupákovi. Nemocný se nerovná zdravému. Muž se nerovná ženě. Bohatý se nerovná chudému. Teoretik se nerovná praktikovi. Důchodce se nerovná člověku v produktivním věku. Introvert se nerovná extrovertovi. Středoškolák se nerovná vysokoškolákovi. Rybář se nerovná zedníkovi. Brunetka se nerovná blondýnce. A mohl bych pokračovat do nekonečna.

Rovnost výsledků i rovnost příležitostí je pak přirozenou odezvou na iluzi rovnosti. Nehleďme teď na oblíbenou problematiku komunismus kontra kapitalismus. Rovnost výsledků je absolutním koncem vývoje – stagnací (viz výše), zatímco rovnost příležitostí je biologicky vyvrácena už jen genetickými predispozici. Obojí jsou utopické vize společnosti, Druhá teorie však nabízí alespoň relativní svobodu a možnost výběru.

Pokud bez předsudků přistoupíme na hru (resp. život) typu „slabší máte padáka“, naskýtá se pár znepokojivých otázek. Když neexistuje rovnost lidí, znamená to, že cena lidského života je proměnlivá? Je iluzí třeba i rovnost lidí před zákonem? Odpověď je bohužel, či bohudík, záporná. Cena lidského života není stejná – ne každý výběr je Sofiinou volbou – Co se stane, když umrzne bezdomovec? Nebude po vás nikdo žebrat dvacet korun na autobus cestou parkem? A co se stane, když zahyne hasič? Co když Vám shoří dům a vy skončíte na ulici?

Každý má svou cenu a každý je nahraditelný. Je to hnusné, je to nelidské, ale je to tak. To, co dělá společnost lidskou, proto není rovnost, nýbrž solidarita. A jestli si jsou lidé rovni alespoň před tím zákonem? Znovu odpovídám – ne. To lidský a snad i mravní zákon, vytvořil systém, ve kterém má slabší šanci porazit silnějšího. To je solidarita, rovnost je uměle vytvořeným přeludem.

Rovnost neexistuje. Lidé si nejsou rovni. Rovnost je jen často zaměňována se solidaritou, což vytváří nebezpečné iluze, neschopnost pochopit společenský vývoj a samozřejmě také velmi vhodné populistické prostředí. Nazývejme proto pojmy pravými jmény, a jestli se v téhle tezi bude solidarita jevit v pejorativním světle, musím podotknout, že kromě toho, že je to část naší lidskosti a kulturního dědictví, v rozumném množství je to i velmi silná evoluční zbraň. (O tom, jestli je vrozená, či jestli ji může stát lidem přikázat, si zapolemizuji v dalším článku – „Může stát přikázat lidem solidaritu?“)

Zkuste si, jen tak na závěr, představit, jaké by to bylo, kdybychom si byli všichni rovni. Začněme genetikou a dejme tomu, že bychom zachovali základní pohlavní bipolární nerovnost. Všichni bychom se rodili stejní, naprosto identičtí s totožnými schopnostmi, cíly a tužbami. Pokračujme třeba přes sociální prostředí až k inteligenci. Nejenže bychom byli všichni vychovávání v jedněch velkých jeslích a studovali bychom stejný obor na škole, ale dokonce bychom si tajně všichni psali do deníčků, že bychom chtěli býti třeba kosmonauty. Kdo by pak byl tím výjimečným filozofem, nepřekonatelným vynálezcem, šíleným vědcem či senzitivním umělcem? A kdo by se stal tím důležitým popelářem, užitečným truhlářem a nezbytným kopačem kanálů? Hloupost, že ano?

Autor: David Lacko | pátek 30.8.2013 17:01 | karma článku: 20.99 | přečteno: 1349x

Další články blogera

David Lacko

Altruismus: Proč si pomáháme?

Co nás vede k tomu, abychom si pomáhali? Proč někdy pomůžeme a jindy ne? Je náš altruismus motivován egoismem? Mohou jednat altruisticky také zvířata? A existuje vůbec neegoistický altruismus?

10.2.2016 v 19:04 | Karma článku: 8.99 | Přečteno: 265 |

David Lacko

Skupinová polarizace: Proč se společnost radikalizuje?

Populárně-naučný článek z oblasti psychologie týkající se jevu skupinové polarizace nejenom v kontextu aktuální migrační krize, který se snaží zodpovědět na otázku, proč má společnost a společenská diskuze tendenci se polarizovat.

9.2.2016 v 10:38 | Karma článku: 8.94 | Přečteno: 338 |

David Lacko

Luciferův efekt: Proč se z dobrých lidí stávají lidé zlí?

Zlo vídáme všude, kde se podíváme. Lidská historie je ho plná. A dějiny minulého století zvláště – a upřímně, ani 21. století nemá nakročeno nejlépe.

13.7.2015 v 19:37 | Karma článku: 19.78 | Přečteno: 1120 |

David Lacko

Poslušnost vůči autoritě: Proč lidé zabíjejí na rozkaz?

Lidská historie je plná příkladů, kdy slušní, normální a povětšinou i hodní lidé zabijí někoho jiného.

11.7.2015 v 9:31 | Karma článku: 11.84 | Přečteno: 446 |

Další články z rubriky Společnost

Tomáš Gayer

S naší společností to není vůbec špatné!

Myslím, že s naší společností to není vůbec špatné, jak by se mohlo někdy zdát. Dnešní komentář pana Pehe na Seznamu cz je toho dokladem....

18.8.2017 v 11:05 | Karma článku: 19.73 | Přečteno: 524 | Diskuse

Tomáš Vyoral

Chuligáni a vandalové ohroženým druhem! Teď je to samý umělec, performer nebo aktivista

Dobrá zpráva! Na pořádného vandala či chuligána takřka nenarazíte. Teď je každý aktivista, umělec nebo performer, nejlépe všechno dohromady. A pokud kope za správnou stranu, může zasvinit Vltavu nebo ukradnout a zničit standartu.

18.8.2017 v 10:10 | Karma článku: 39.49 | Přečteno: 1208 | Diskuse

Vlastislav Slíž

Allahu akbar! Emh.... Dobré ráno, Evropo.

Jak je to dlouho, co jsme si v médiích mohli přečíst o útoku islamistického magora na francouzské vojáky? Týden? A držte si klobouky, jedeme dál! Tedy my ne, ale dodávka, osobák, náklaďák.

18.8.2017 v 9:55 | Karma článku: 39.00 | Přečteno: 1583 | Diskuse

Libor Popovský

Vyděsí radikální islám Západ až k paralýze?

Překlad článku Giulia Meottiho „Is Radical Islam Horrifying the West into Paralysis?" pro českou verzi Gatestone Institute zpracovaný mnou a paní Helenou Kolínskou."

18.8.2017 v 9:15 | Karma článku: 28.39 | Přečteno: 647 | Diskuse

Josef Prouza

Adrenalinová dovolená – nyní nově i v Barceloně

Listuji katalogy islámských cestovních kanceláří a ne a ne si vybrat. Dřív jen k uzívání nudné pobyty u moře, nějaká ta projížďka na velbloudu, prohlídka mešity, ale dnes?!

18.8.2017 v 7:36 | Karma článku: 33.45 | Přečteno: 748 | Diskuse
Počet článků 22 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1306


Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.