Čtvrtek 29. října 2020, svátek má Silvie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 29. října 2020 Silvie

24 let po revoluci jsme stále na začátku

17. 11. 2013 16:30:57
17. listopad 1989. Symbolické datum. Sametová revoluce svrhla totalitní komunismus a nastolila svobodnou demokracii. Ale co když ne?

Oxymóron Sametová revoluce je sám o sobě paradoxem nutícím člověka k zamyšlení. Revolucionismus hlásaný disidentem během komunismu byl sice silný, na demokracii ale nestačil a nikdy ani stačit nebude. Nehledě na teze o připravovaném převratu a vymedializované spontánnosti cinkání klíčů existuje mnoho aspektů se domnívat, že revoluce neproběhla. Revoluce jednak není mírumilovná, jednak nikdy nepřinese demokracii, ale především, revoluce vyžaduje výměnu generací – jakousi personální satisfakční „čistku“. Garnitury se musí vyměnit. Nic z toho se však nestalo a Augiášův chlév zůstal nedotčený.

Částečně je to i dobře. Revolucí, jak se nám historie neustále marně snaží dokázat, se nikdy nic nezlepšilo. A demokracie není otázka výměny garnitur. Není to ani otázka změny myšlení. Je to dlouhý politický a sociální proces. Jednou z největších iluzí polistopadové politické éry pak nebylo nic jiného, než přesvědčení lidí, že žijí v demokracii. Nežijí a nikdy v ní nežili. Žijí v politickém procesu zvaném demokratizace.

Ano, doopravdy jsme tady demokracii nikdy neměli. Odkazovat se na první republiku je zbytečné, parlamentarismus nefungoval ani tehdy, i když se tedy Masaryk zasloužil o stát – o tom bez debat. Debatu by však mělo vyvolat to, že se Havel zasloužil o svobodu a demokracii. Opět mýtus. Nietzscheho kladivem je třeba rozbít tento klam. Havel se sice zasloužil o svobodu, nezasloužil se ale o demokracii! Je to nejenom nemožné ze samotné podstaty slova demokracie, ale společenskohistorický kontext našich nejmodernějších dějin to přísně vylučuje. O demokracii se nikdo nezasloužil, protože v ní ještě nežijeme. A zasloužit se o ni z principu může jen společnost. A ta k tomu potřebuje čas.

Samotná společnost vyžaduje čas už jen kvůli nutné výměně vládnoucích vrstev. Po komunistické devastaci naší společnosti ale nastal obrovský problém. Kdo vlastně měl vládnout? Kdo měl být ten probuzený lid? Lidově řečeno, neexistovali kvalifikování lidé. Takže se nelynčovalo, ale hromadně se převlékaly kabáty. A tak nejenže se nezakázala KSČM, nýbrž stalo se to, že ti, jež neměli přehled a moc za komunismu, ji do rukou nedostali ani po změně režimu. A volby? Volby nahrávaly mamonem posedlým nestátotvorným politikům, kteří lid upevňovali v přesvědčení, že už demokracii netvoříme, že jsme si ji už vydobyli. Dokonce v mnohých vzbudili dojem, že angažovanost v demokracii se omezuje jen na volby, svoboda je samozřejmostí a společenský systém se nemusí střežit.

A kdo měl pak vychovávat děti? Kdo měl vychovat tu svobodomyslnou generaci, která by šla ve šlépějích sametového pokolení, jež Havel označil za „po pravdě dychtící a odvážnou“?

Nikdo.

Proč? Protože ta generace tady nikdy nebyla. Protože revoluce ze zdola nikdy neproběhla. Protože společnost se teprve demokratizuje. Masarykovo „teď už potřebujeme jen nějaké ty demokraty“ doplněné o jeho tvrzení, že potřebujeme minimálně šedesát let vývoje v demokracii, aby se konečně našla ta pravá generace demokratů, udeřilo hřebíček na hlavičku jádra problému naší společnosti. To je ten čas, který potřebujeme. To je ten vývoj, který je pro fungující demokracii nezbytný. Je to běh na dlouhou trať – a to je dobře.

Máme určitou nevýhodu. Demokracie nám je - jakožto státu - cizí. Nemáme z čeho čerpat. Nemáme na co navázat. Žádný historický kořen neexistuje. Budujeme demokracii úplně od začátku – a už 24 let bez výsledku. A přitom stačí tak málo a z nevýhody se stane výhoda. Můžeme kopírovat již existující model a vyvarovat se chyb, které má. V tom tkví krása demokratizace.

Dvacet let sem, dvacet let tam. Vyspělé západní systémy se tvořily stovky let. To je jeden z důvodů, proč je u nás parlamentní krize. Staré dominantní strany ztrácí oblíbenost, vznikají strany nové, karty se prohazují a znovu se etablují pravo-středo-levé síly. Potřebujeme čitelný politický systém se stranami s historií. Takhle zaběhlý systém západního typu je jednou z premis svobodných voleb. Tenhle systém se nedá dosadit revolucí. Země, ve kterých to USA zkoušela, jsou nám dobrým příkladem. Chybný není stav ani krize, ve které se nacházíme. Chybou je nepochopení vývoje naší společnost a přesvědčení, že spontánní revoltující změnou režimu jsme se měli mít lépe.

24 let po revoluci jsme neustále na začátku. Nikoho totiž nenapadlo, že je před námi ještě dlouhá cesta, která se nedá urychlit revolučními spasiteli. Jsme ve stejném stádiu jako tehdy, jen to nadšení opadlo. Pár kroků vpřed směrem k demokracii vyžaduje určité přemýšlení. Krok zpátky je naopak lehčí a často mnohem lákavější. Nezapomínejme na to.

Autor: David Lacko | neděle 17.11.2013 16:30 | karma článku: 14.57 | přečteno: 809x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Karel Trčálek

Zavření obchodů v neděli je správné, mělo ale přijít mnohem dřív!

V neděli se nemá chodit do obchodů, ale do kostela, a když ne do kostela, tak aspoň před kostel, aby pan farář mohl vynést svátost oltářní hezky ven na vzduch těm, kterým záleží na spáse a vykoupení skrze boží milost a lásku

29.10.2020 v 17:42 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Miroslav Semecký

Jak jsem se nestal cukrářem

Ještě donedávna jsem věděl, že mé dětství bylo normální. Jeden z posledních rozhovorů s maminkou mě vyvedl z omylu.

29.10.2020 v 16:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 122 | Diskuse

Jiří Turner

Francie a islám - všechno špatně!

Francouzi mají aktuálně problémy, které jsou součástí dávného i docela nedávného historického dědictví. Navíc k řešení problematiky muslimské menšiny a islámu přistoupili v evropském kontextu pozdě a také úplně špatně.

29.10.2020 v 15:42 | Karma článku: 15.69 | Přečteno: 582 | Diskuse

Jindřich Bartovanec Havlík

Stát na JIPu

102 let od vzniku samostatného Československa. Přiznám se, že skoro 10 let jsem neslyšel projev prezidenta u příležitosti státního svátku. Odpustil jsem si ho i letošní rok.

29.10.2020 v 11:21 | Karma článku: 10.97 | Přečteno: 234 |

Tomáš Gayer

Proč jsem tak osamělý?

Námětem dnešního kresleného blogu jsou slova Borise Pasternaka z románu Doktor Živago: Každá stádnost je útočištěm netalentovaných. Pravdu hledají jen osamělí jedinci...

29.10.2020 v 10:19 | Karma článku: 22.83 | Přečteno: 336 | Diskuse
Počet článků 19 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1277

Psycholog, interní doktorand na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v oboru obecná psychologie, šéfredaktor K zamyšlení a autor knihy Proč hlupák zůstává hlupákem? A další psychologické fenomény.

Oblíbené stránky

více

Najdete na iDNES.cz