Strachem ohnutá záda – znamení doby
Generace resocializovaná zprávami typu NOVA se pak ve svém zkresleném pohledu na realitu bojí vyjít z domu. Má strach, že je v obchodě přepadne zloděj, protože nic jiného jim televize nepředkládá. Bojí se o svou práci. Bojí se veřejně politicky angažovat a často sklouzává k extrémním idejím a revolučním řešením – a historie se nám marně snaží sdělit, že je to špatně. Ve svém světě se pak proti strachu logicky bouří – bohužel však jen a pouze nasraností. Iracionálně si vnukáváme teze o příšerné společenské a politické situaci, aniž bychom si uvědomili, že ve srovnání s jinými státy na tom zase tak špatně nejsme. A tak nasranost ruku v ruce se strachem vytváří iluzorní černobílé vidění velmi vzdálené realitě. Vytváří stavební plochu pro parcelu nesvobody. A především se stává krmivem pro úzkostnou společnost.
Strach je totiž nejlepším kontrolorem – lidé ve strachu dobrovolně omezují sami sebe (Stačí se podívat do historie – kdykoliv bylo potřeba omezit občany, vytvořila se umělá hrozba a propagace pak udělala své. Vietnam a druhá světová válka na obou stranách je toho názorným příkladem. Z doby novější se pak stačí podívat na terorismus v USA.), nevědomě podléhají autocenzuře a především nepřemýšlí objektivně. Strach je ale také velmi výnosným byznysem. Na strach lidé slyší. Ze strachu znovu zapnou TV. A dobrovolně se v iracionální fobii udržují, čímž vyživují mediální snahu uměle vytvářet další hrozby. Tenhle přetransformovaný Ginsbergův Moloch vytváří začarovaný kruh, ze kterého vede na první pohled jednoduchá cesta – kritické myšlení. Druhý pohled nám však zhatí naše ideály, neb nám ukáže, jak utopická cesta to je – kritickému myšlení nás totiž nikdo neučil, protože se nikomu nehodí a je proto velmi těžké jej získat – natož předat další generaci.
V souvislosti s kolektivní fobií naší společnosti bych připomenul část brilantního monologu Al Pacina v jedné ze svých nejlepších rolí z filmu Konkurenti, jež vysvětluje iracionální zdroj našich obav:
„Čeho se tak bojíme? Ztráty? Čeho ještě? Že nám krachne banka? Budeme nemocní? Manželka spadne s letadlem? Burza se zhroutí? Co se z toho stane? Vůbec nic. A stejně se strachujeme. Proč?“
Neuvědomujíce si podstatu toho všeho podléháme nespokojenosti. Ač nechci srovnávat nesrovnatelné, v nejobecnější rovině se společnost stále vyvíjí vpřed – žijeme déle, pracujeme méně, volného času máme více a dokonce jsme získali i určitý podíl na moci. Populismus je natolik inteligentní, že si uvědomuje, jak málo jsou tato slova lákavá a úmyslně sklouzává na vlnu Bělohradského tekutého hněvu, který je pro lid mnohem lákavější, a dává mu jakýsi tvar - jednoduše nám říká, co chceme slyšet – tedy že se máme opravdu špatně a že se máme důvod strachovat.
Důsledkem nasranosti způsobené strachem je pak bohužel kapitulace nejčastěji se projevující apatií. Kapitulovali jsme na svobodu strachem. Co to znamená? Vlastně nic nového. Jenom to, že se stále bojíme. A to opravdu všeho – bohatství i chudoby, úspěchu i neúspěchu, budoucnosti, minulosti a přítomnosti a dokonce i vlastních názorů. A jelikož je racionální strach jednou z nejlepších evolučních zbraní, nebylo těžké ho využít. A není těžké jej podporovat. Bohužel…
Nedokázali jsme přijmout Masarykovo nebát se a nekrást. Spousta těch, co se nebojí, totiž kradou. A téměř většina těch, co nekradou, se bojí. A vystrašeni vytvářejíce naše znamení doby se nedokážeme ani osvobodit a užívat si života takového, jaký je, ani usilovat o změnu naší společnosti k lepšímu. Masarykovo tvrzení má v sobě ještě jedno poselství. Jen společnost zbavená strachu je schopna demokraticky žít, kriticky přemýšlet a nerýt držkou v zemi.
Ne! Už dávno neryjeme držkou v zemi! Jenom se bojíme z té země vstát a narovnat se, protože je to právě internalizovaný strach, co nás drží při zemi.
(Článek byl napsán pro web www.skutecnosti.cz)
David Lacko
Altruismus: Proč si pomáháme?
Co nás vede k tomu, abychom si pomáhali? Proč někdy pomůžeme a jindy ne? Je náš altruismus motivován egoismem? Mohou jednat altruisticky také zvířata? A existuje vůbec neegoistický altruismus?
David Lacko
Skupinová polarizace: Proč se společnost radikalizuje?
Populárně-naučný článek z oblasti psychologie týkající se jevu skupinové polarizace nejenom v kontextu aktuální migrační krize, který se snaží zodpovědět na otázku, proč má společnost a společenská diskuze tendenci se polarizovat.
David Lacko
Luciferův efekt: Proč se z dobrých lidí stávají lidé zlí?
Zlo vídáme všude, kde se podíváme. Lidská historie je ho plná. A dějiny minulého století zvláště – a upřímně, ani 21. století nemá nakročeno nejlépe.
David Lacko
Poslušnost vůči autoritě: Proč lidé zabíjejí na rozkaz?
Lidská historie je plná příkladů, kdy slušní, normální a povětšinou i hodní lidé zabijí někoho jiného.
David Lacko
Forerův efekt: Proč jsme ochotni zaplatit podvodníkům?
Lidé vždycky hledali něco, co je přesahovalo. Paranormální jevy se staly nedílnou součástí naší společnosti. Horoskopy vídáme na každém rohu.
David Lacko
Dunning-Krugerův efekt: Proč hlupák zůstává hlupákem
Většina lidí se domnívá, že je nadprůměrná. Některé zdroje ( Boyd, 2014) mluví dokonce až o 93 % populace, která se považuje za nadprůměrnou, i když je logické, že je to statisticky nemožné.
David Lacko
Právo na smrt jako druhá strana mince práva na život
Právo na život je něčím nediskutovatelným. Všichni ho máme. Právo na smrt jako naopak něco velice kontroverzního. Vlastně nemáme možnost legálně, svobodně a bez následků spáchat sebevraždu. Není tenhle aspekt tak trochu k zamyšlení?
David Lacko
Svoboda v přetechnizovaném světě–čeká nás jako lidstvo apokalypsa?
Apokalypsa v podobě války strojů s lidskou rasou není nové téma. Varovali a stále před ní varují scifi autoři, představitelé cyberpunku, antiutopisté i filmoví režiséři. Obdobně jako u totalitních režimů však i jejich poselství zůstává pouze v rovině umělecké a jeho aktuálnost bývá přehlížena.
David Lacko
Anti-intelektualizace intelektuálního prostoru v médiích
Žijeme bezesporu době masových médií. Myslel-li si někdo, že je televizní mainstreamové zpravodajství přežitkem dvacátého století, mýlil se. Nejenom že taková média přežila, stala se silnějšími a přetransformovala se do internetových magazínů. Marketing se pomalu ale jistě stal oborem přítomnosti a sofistikovanost propagandy se markantně zvedá ze dne na den. Ať chceme nebo ne, jsme víceméně dennodenně masírování vlivem těchto médií. Jaké triky na nás tedy používají?
David Lacko
Sociální sítě – fenomén 21. století aneb Facebook slaví deset let
Dnes je to přesně deset let, co funguje největší sociální síť na světě – Facebook. Jaký má dopad na nás samotné? Jak ovlivnil fenomén Facebooku existenci našeho světa? Proč je virtuální realita tak lákavá? Hrozí nám v ní nějaké nebezpečí?
David Lacko
Kněz-psycholog mluví o víře, církvi, celibátu, islamizaci a pekle
Mgr. Pavel Moravec studoval teologii v Římě a dnes je knězem farnosti v Ostravě-Pustkovci. Od loňského roku je také díky studiu na Masarykově Univerzitě psychologem a je autorem knihy Mozaika – Úvahy pramenící z hledání odpovědí na provokující otázky.
David Lacko
Příliš mnoho islamismu, příliš mnoho anti-islamismu
Evropa je ve stádiu, kdy si ve své otevřenosti, humanismu, globalizaci, multikulturalismu a toleranci musí dřív nebo později položit otázky ohledně své vlastní identity, celistvosti své kultury a difůze kultur jiných. Konkrétně mám na mysli kulturu islámskou a problematiku – chcete-li – jakési islamizace Evropy. Některé státy to už udělaly, většinu to však teprve čeká...
David Lacko
5 důvodů, proč stojí české školství za nic
Jedno moudré orientální přísloví praví: „Chcete-li porazit svého nepřítele, vychovejte jeho děti.“
David Lacko
24 let po revoluci jsme stále na začátku
17. listopad 1989. Symbolické datum. Sametová revoluce svrhla totalitní komunismus a nastolila svobodnou demokracii. Ale co když ne?
David Lacko
3 stíny historie, které nám brání v porozumění dnešního světa
Stín historie je pojem metaforicky označující minulou skutečnost, jež se zachovala do doby aktuální a negativně ji ovlivňuje. Stíny historie se tak obvykle stávají okovy bránícími nám ve volném pohybu. Mnohem častěji ale zastupují funkci jakéhosi bizardního kaleidoskopu, jež nám deformuje realitu a vytváří nebezpečné iluze a omezující paobrazy. Většina těchto iluzí a paobrazů je specifická českému národu. Z velké části se na tom podílí neobvyklá historie Česka, nemalý podíl ale také nese i český charakter, jenž byl takovou historií formulován a jenž se nesmazatelně vryl do české sociální a politické kultury. A o takovýchto odrazech historie se chystám s lehkou nadsázkou psát.
David Lacko
Lidé si nejsou rovni. Rovnost neexistuje. Díkybohu.
"A každý, kdo káže opak, je buď hlupákem, demagogickým populistou, osvíceným idealistou nebo naivním filozofem..."
David Lacko
Littera scripta manet aneb úvaha o dnešní dogmatizované realitě
Littera scripta manet. (Co je psáno, to je dáno.; Napsané dílo zůstává.) „Psaní je jediný zločin, při němž se pachatel snaží zanechat stopy.“ Gabriel Laub
David Lacko
Morální dekadence 21. století nebo přijmutí lidské přirozenosti?
Je dnešní morální svoboda osvobozujícím aspektem lidského chování, evolučním procesem myšlení nebo cestou do pekel? Je sexuální otevřenost a veřejná tolerance k ní zbůsobena ztrátou víry? Je morální úpadek, jež se začíná dostávat do našeho povědomí přirozený? V úvodu je člověk symbolicky přirovnán k Bohu přesně tak, jak to bylo popsáno ve Starém Zákoně a je proto úplně irelevantí, jestli jste křesťan, vyznavač Islámu, žid či ateista - Slova Bůh, božské apod. jsou myšlena především symbolicky a nekladou si za účel být striktně brána jako křesťanská a jsou proto psána kurzívou.
- Počet článků 19
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3559x