Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Anti-intelektualizace intelektuálního prostoru v médiích

Žijeme bezesporu době masových médií. Myslel-li si někdo, že je televizní mainstreamové zpravodajství přežitkem dvacátého století, mýlil se. Nejenom že taková média přežila, stala se silnějšími a přetransformovala se do internetových magazínů. Marketing se pomalu ale jistě stal oborem přítomnosti a sofistikovanost propagandy se markantně zvedá ze dne na den. Ať chceme nebo ne, jsme víceméně dennodenně masírování vlivem těchto médií. Jaké triky na nás tedy používají?

Jedním z mnoha zneužití psychologických znalostí jedince je využití lidských emocí, o kterém pojednává následující článek.

Jak?

Anti-intelektualizací.

Abychom správně pochopili význam toho slova, vysvětlím, co je to intelektualizace. Intelektualizace je jedním z mnoha obranných mechanismů našeho Ega, kterým se bráníme před emočně nabitými událostmi. Patří k těm méně nebezpečným obranným mechanismům, protože jeho krátkodobým negativním projevem bývá bezcitnost, která člověku pomůže přenést se třeba přes smrt blízké osoby. Anti-intelektualizace je naopak pojem, který jsem použil pro označení stavu našich masových médií. V tomto stavu jsou zneužívány lidské emoce k polarizaci myšlenek, hysterii a strachu, čímž se zamezuje racionalitě uvažování. Je to komplexní stav, který se využívá v reklamách, v objektivních zprávách a v politických debatách.

Anti-intelektualizace je tedy především o emocích. Co o nich už vlastně víme?

Víme, že obrovská část emocí je vrozená. Emoční centrum se nachází ve starém mozku, konkrétně hypotalamu a v limbickém systému, kde nejdůležitější roli hrají amygdala a septum. Dle nových výzkumů by se na vnímání emocí mohl podílet celý mozek, a sice jeho hemisféry – vše nasvědčuje tomu, že pravá hemisféra se specializuje na negativní emoce a levá na ty pozitivní. A je-li v mozku vyhraněno něčemu tolik místa a tolik funkcí, musí to být důležité. A emoce důležité skutečně jsou.

Jednak utvářejí temperament člověka a jednak nám dávají evoluční výhodu. Strach, emoce, jež všichni dobře známe, zachránil mnoho našich předků před bolestivou smrtí. Když se takhle jednoho prehistorického večera toulali krajinou a potkali vrčící divokou šelmu, nebyl čas na racionální analyzování situace, zvažování všech možných scénářů a predikování chování divoké šelmy. Mozek dal tělu jasný signál, který z něj udělal maximálně nabuzený a efektivní nástroj, jenž se rozhodne utéct či zaútočit. Tak či tak se díky tomu rapidně zvedla šance na přežití. Dalším projevem efektivity emocí je komunikace. Výrazu emocí u zvířat a člověka si všiml už Darwin – výraz strachu, radosti či znechucení je pro všechny lidi na planetě stejný. Asi si umíte představit, jak moc tenhle aspekt komunikaci pomáhá. A emoce jsou nesmírně důležité i v dnešní době, ve které postrádáme život ohrožující predátory. Potřeba citového přimknutí, tzv. attachmentu, v dětství je nezbytná pro zdravý vývoj jedince. A i později hrají emoce neodmyslitelnou roli v našem životě. Co by to bylo za hororovou povídku, kdybychom se u ní nebáli, komedii, která by nás nerozveselila a vztah, ve kterém by nebyla láska? Jak bychom si mohli užívat umění, aniž bychom ho prožívali emocemi? Umíte si představit takový život? Pravděpodobně ne. A to je dobře.

Emoce mají ale i svou druhou stránku.

V podstatě ovlivňují naší kognici. Vlivem emocí vnímáme svět jinak. Když jsme smutní, svět se nám jeví jako špatné místo. Emoce mají vliv také na paměť. V době smutku se nám tedy nejenom jeví svět pesimisticky, ale vybavujeme si také více negativních vzpomínek. A pod vlivem emocí přiřazujeme mnohem častější výskyt určitým negativním či pozitivním aspektům, než je statisticky možné. Je tedy jasné, že rčení „s úsměvem jde všechno líp“ opravdu funguje.

Mnoho experimentů potvrdilo vliv emocí na naše vnímání. Když přidáme k videu traumatickou hudbu, video se nám jeví jako negativní, naopak když k němu pustíme doprovodný komentář, který situaci bagatelizuje, video je mnohem pozitivnější. Proto slýcháváme u negativních reportáží smutné klavírní sonáty a pozorujeme téměř slzy ronící obličeje moderátorů. Některé stanice se nenamáhají využívání emocí zakrývat a okatě nám pustí Beethovenův Měsíční svit při reportáži o koze, která si zlomila nohu. Jiné atakují naše primitivní smysly inteligentnějším způsobem a zaměřují se spíše na větné konstrukce a emočně nabitá slova. Tak či tak je strohost a nezaujatost při předávání informací společnosti utopií, ke které máme bohužel velmi daleko.

Proto existuje minimálně jedno místo, kde emoce škodí.

Tím místem je právě intelektuální prostor. Do intelektuálního prostoru můžeme zařadit cokoliv, co vyžaduje schopnost kritického myšlení, analýzu zpráv a vytváření si názoru – je to ta část médií, kde se dozvídáme novinky ze světa, kriminální činy, názory politiků, závěry kritiků a řešení společenských problémů.

Emoce tedy nejenom ovlivňují naše poznání, vnímání, racionální úsudek, analytické schopnosti a paměť, ale způsobují také černobílé vidění, ve kterém není prostor pro naše ratio. Odtud chybí už jen krůček k hysterii a netoleranci. Důmyslný atak na naše smysly pomocí emocí, které máme od narození, a které jsou pro náš život důležité skoro stejně jako jídlo, je téměř vždy trefou do černého…

A emoce jsou v tomto intelektuálním prostoru bohužel hojně využívány. Díky výše popsaným aspektům vlivu emocí na naše vnímání asi nemá cenu popisovat, jakou neplechu mohou právě emoce v tomto intelektuálním prostoru natropit. Média si jsou dobře vědoma svého vlivu a anti-intelektualizace je jedním z jejich účinných nástrojů. Stejně jako obranný mechanismus intelektualizace není z dlouhodobého hlediska bezpečný, není bezpečná ani anti-intelektualizace médií.

Proč?

Celé je to jeden velký byznys, který není sám o sobě špatný, pokud nejsou jeho následky silně protispolečenské. A byznys emocí ve zpravodajství takový potenciál má.

Emoce nutí lidi znovu TV zapnout. Emoce v intelektuálních tématech zapříčiňují, že nejsme schopni racionálně řešit společenská témata a lpíme na extrémech. To vyvolává polarizaci názorů, která demagogicky vidí jen dobro a zlo. To vede k nepromyšleným krokům obyvatel, které ve své extrémnosti mohou omezovat demokracii a svobodu. A dokud nevytvoříme takto emočně chladný intelektuální prostor, nebude většinová společnost nikdy schopna racionálně hodnotit informace, které jsou jí předkládány. A neměli bychom zapomenout, že tato většinová společnost bude nejenom podléhat demagogii a populismu, ale bude také vyhrávat volby…

 

Článek byl napsán pro internetový projekt K zamyšlení, kde můžete také diskutovat bez omezení, pročítat si mnoho dalších esejí či zveřejnit Vaše vlastní příspěvky.

Naleznete jej ZDE

Autor: David Lacko | pátek 28.2.2014 15:41 | karma článku: 8,52 | přečteno: 435x
  • Další články autora

David Lacko

Altruismus: Proč si pomáháme?

Co nás vede k tomu, abychom si pomáhali? Proč někdy pomůžeme a jindy ne? Je náš altruismus motivován egoismem? Mohou jednat altruisticky také zvířata? A existuje vůbec neegoistický altruismus?

10.2.2016 v 19:04 | Karma: 11,73 | Přečteno: 365x | Společnost

David Lacko

Skupinová polarizace: Proč se společnost radikalizuje?

Populárně-naučný článek z oblasti psychologie týkající se jevu skupinové polarizace nejenom v kontextu aktuální migrační krize, který se snaží zodpovědět na otázku, proč má společnost a společenská diskuze tendenci se polarizovat.

9.2.2016 v 10:38 | Karma: 10,46 | Přečteno: 439x | Společnost

David Lacko

Luciferův efekt: Proč se z dobrých lidí stávají lidé zlí?

Zlo vídáme všude, kde se podíváme. Lidská historie je ho plná. A dějiny minulého století zvláště – a upřímně, ani 21. století nemá nakročeno nejlépe.

13.7.2015 v 19:37 | Karma: 21,15 | Přečteno: 1306x | Ostatní

David Lacko

Poslušnost vůči autoritě: Proč lidé zabíjejí na rozkaz?

Lidská historie je plná příkladů, kdy slušní, normální a povětšinou i hodní lidé zabijí někoho jiného.

11.7.2015 v 9:31 | Karma: 12,90 | Přečteno: 541x | Ostatní

David Lacko

Forerův efekt: Proč jsme ochotni zaplatit podvodníkům?

Lidé vždycky hledali něco, co je přesahovalo. Paranormální jevy se staly nedílnou součástí naší společnosti. Horoskopy vídáme na každém rohu.

6.7.2015 v 21:48 | Karma: 14,71 | Přečteno: 644x | Ostatní

David Lacko

Dunning-Krugerův efekt: Proč hlupák zůstává hlupákem

Většina lidí se domnívá, že je nadprůměrná. Některé zdroje ( Boyd, 2014) mluví dokonce až o 93 % populace, která se považuje za nadprůměrnou, i když je logické, že je to statisticky nemožné.

5.7.2015 v 12:17 | Karma: 28,83 | Přečteno: 1399x | Ostatní

David Lacko

Právo na smrt jako druhá strana mince práva na život

Právo na život je něčím nediskutovatelným. Všichni ho máme. Právo na smrt jako naopak něco velice kontroverzního. Vlastně nemáme možnost legálně, svobodně a bez následků spáchat sebevraždu. Není tenhle aspekt tak trochu k zamyšlení?

15.4.2014 v 18:48 | Karma: 19,12 | Přečteno: 963x | Diskuse| Společnost

David Lacko

Svoboda v přetechnizovaném světě–čeká nás jako lidstvo apokalypsa?

Apokalypsa v podobě války strojů s lidskou rasou není nové téma. Varovali a stále před ní varují scifi autoři, představitelé cyberpunku, antiutopisté i filmoví režiséři. Obdobně jako u totalitních režimů však i jejich poselství zůstává pouze v rovině umělecké a jeho aktuálnost bývá přehlížena.

6.3.2014 v 22:11 | Karma: 8,00 | Přečteno: 596x | Diskuse| Společnost

David Lacko

Sociální sítě – fenomén 21. století aneb Facebook slaví deset let

Dnes je to přesně deset let, co funguje největší sociální síť na světě – Facebook. Jaký má dopad na nás samotné? Jak ovlivnil fenomén Facebooku existenci našeho světa? Proč je virtuální realita tak lákavá? Hrozí nám v ní nějaké nebezpečí?

4.2.2014 v 15:43 | Karma: 11,95 | Přečteno: 2152x | Diskuse| Média

David Lacko

Kněz-psycholog mluví o víře, církvi, celibátu, islamizaci a pekle

Mgr. Pavel Moravec studoval teologii v Římě a dnes je knězem farnosti v Ostravě-Pustkovci. Od loňského roku je také díky studiu na Masarykově Univerzitě psychologem a je autorem knihy Mozaika – Úvahy pramenící z hledání odpovědí na provokující otázky.

20.1.2014 v 19:43 | Karma: 16,62 | Přečteno: 1627x | Diskuse| Společnost

David Lacko

Příliš mnoho islamismu, příliš mnoho anti-islamismu

Evropa je ve stádiu, kdy si ve své otevřenosti, humanismu, globalizaci, multikulturalismu a toleranci musí dřív nebo později položit otázky ohledně své vlastní identity, celistvosti své kultury a difůze kultur jiných. Konkrétně mám na mysli kulturu islámskou a problematiku – chcete-li – jakési islamizace Evropy. Některé státy to už udělaly, většinu to však teprve čeká...

17.12.2013 v 17:08 | Karma: 13,31 | Přečteno: 1165x | Diskuse| Společnost

David Lacko

5 důvodů, proč stojí české školství za nic

Jedno moudré orientální přísloví praví: „Chcete-li porazit svého nepřítele, vychovejte jeho děti.“

29.11.2013 v 18:12 | Karma: 31,57 | Přečteno: 7541x | Diskuse| Společnost

David Lacko

24 let po revoluci jsme stále na začátku

17. listopad 1989. Symbolické datum. Sametová revoluce svrhla totalitní komunismus a nastolila svobodnou demokracii. Ale co když ne?

17.11.2013 v 16:30 | Karma: 14,83 | Přečteno: 809x | Diskuse| Společnost

David Lacko

Strachem ohnutá záda – znamení doby

Stále častěji se setkávám s pesimistickým pohledem na společnost. Stále častěji slýchávám, že to přeci dříve nebylo. Nasranost, strach a černobílé brýle podporované mediální prostitucí mainstreanových zpravodajství charakterizují naší dobu. Staly se symbolem společenské nálady. Cikánský rasismus, důchodci nemají co do huby, obrovská nezaměstnanost, terorismus, hrozba islámu, zloději, kde se podíváš, vraždy na každém rohu, morálně zkažená mládež, ekonomická krize, co politik, to korupčník a třešničkou na dortu je stále častěji se opakované tvrzení, že už zase ryjeme držkou v zemi.

21.10.2013 v 17:45 | Karma: 18,95 | Přečteno: 681x | Diskuse| Společnost

David Lacko

3 stíny historie, které nám brání v porozumění dnešního světa

Stín historie je pojem metaforicky označující minulou skutečnost, jež se zachovala do doby aktuální a negativně ji ovlivňuje. Stíny historie se tak obvykle stávají okovy bránícími nám ve volném pohybu. Mnohem častěji ale zastupují funkci jakéhosi bizardního kaleidoskopu, jež nám deformuje realitu a vytváří nebezpečné iluze a omezující paobrazy. Většina těchto iluzí a paobrazů je specifická českému národu. Z velké části se na tom podílí neobvyklá historie Česka, nemalý podíl ale také nese i český charakter, jenž byl takovou historií formulován a jenž se nesmazatelně vryl do české sociální a politické kultury. A o takovýchto odrazech historie se chystám s lehkou nadsázkou psát.

25.9.2013 v 14:09 | Karma: 12,04 | Přečteno: 549x | Diskuse| Společnost

David Lacko

Lidé si nejsou rovni. Rovnost neexistuje. Díkybohu.

"A každý, kdo káže opak, je buď hlupákem, demagogickým populistou, osvíceným idealistou nebo naivním filozofem..."

30.8.2013 v 17:01 | Karma: 21,90 | Přečteno: 1441x | Diskuse| Společnost

David Lacko

Littera scripta manet aneb úvaha o dnešní dogmatizované realitě

Littera scripta manet. (Co je psáno, to je dáno.; Napsané dílo zůstává.)   „Psaní je jediný zločin, při němž se pachatel snaží zanechat stopy.“ Gabriel Laub

12.1.2012 v 19:33 | Karma: 13,81 | Přečteno: 956x | Diskuse| Společnost

David Lacko

Morální dekadence 21. století nebo přijmutí lidské přirozenosti?

Je dnešní morální svoboda osvobozujícím aspektem lidského chování, evolučním procesem myšlení nebo cestou do pekel? Je sexuální otevřenost a veřejná tolerance k ní zbůsobena ztrátou víry? Je morální úpadek, jež se začíná dostávat do našeho povědomí přirozený? V úvodu je člověk symbolicky přirovnán k Bohu přesně tak, jak to bylo popsáno ve Starém Zákoně a je proto úplně irelevantí, jestli jste křesťan, vyznavač Islámu, žid či ateista - Slova Bůh, božské apod. jsou myšlena především symbolicky a nekladou si za účel být striktně brána jako křesťanská a jsou proto psána kurzívou.

2.10.2011 v 22:49 | Karma: 14,01 | Přečteno: 1730x | Diskuse| Společnost
  • Počet článků 19
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3559x
Psycholog, vědec. Mé popularizační články lze nalézt na webu K zamyšlení. Odborné publikace jsou na mém osobním webu.

Oblíbené stránky